Silážní vaky na cukrovarské řízky: technologie, která pomáhá skladovat

Ve výživě skotu se ve velké míře využívají ke krmení hospodářských zvířat a zejména skotu některé zbytky potravinářského průmyslu, především cukrovarnické řízky a pivovarské mláto.

Výhody cukrovarnických řízků

Cukrovarnické řízky jsou významným a ekonomicky velmi zajímavým sacharidovým krmivem, které nachází své uplatnění i v současné době. Jejich význam nespočívá pouze v zajímavé prodejní ceně (350-400 Kč/t), celkové roční produkci (odhadem cca 800 až 900 000 tun řízků při sušině 20 %), ale také v živinovém složení a především v příznivých dietetických účincích na trávící bachorové procesy.

Siláže cukrovarnických řízků se vyznačují nejnižšími náklady na 1 MJ NEL. Při zohlednění kalkulace nákladů na lisování řízků do PE vaků včetně ceny za vak (až 45 000 Kč za vak při kapacitě 180–200 t), vyjdou náklady na 1 MJ NEL pouze na 0,19 Kč, čímž se řízkové siláže stávají jedním z nejlevnějších sacharidových krmiv vůbec.

Cukrovarnické řízky obsahují v porovnání s dřívějšími lety výrazně vyšší sušinu (17–23 %), která má velký technologický vliv na kvalitu siláží. Kontinuální způsob zpracování cukrovky negativně působí na buněčnou strukturu, která byla dříve v praxi vedle nízkého obsahu sušiny hlavní příčinou nízké kvality siláží.

Čerstvé řízky jsou vzhledem k používané teplotě při difúzi téměř sterilní, a proto jsou ideální živnou půdou pro různé mikroorganismy včetně kvasinek, plísní a bakterií. Z tohoto důvodu mají jisté omezení a v čerstvém stavu jsou zkrmitelné pouze 1 až 2 dny. Pro dlouhodobější využití se musí konzervovat především silážováním, neboť horkovzdušné sušení je ekonomicky méně zajímavé.

Silážování cukrovarnických řízků a jejich význam

Kvalitní řízkové siláže mají velmi příznivé dietetické účinky a mohou zejména u dojnic snížit některé rušivé vlivy, které se vyskytují při trávení méně kvalitních krmiv. Mohou zpomalovat bachorovou fermentaci hlavně u koncentrovaných krmiv. Významnou vlastností cukrovarnických řízků, resp. siláží, je jejich příznivý stimulační vliv na sekreci mléka (mlékotvorné účinky) a jeho složky. Také v České republice se používají cukrovarské řízky za ideální vyrovnávací krmivo pro krmení skotu. Relativně nižší obsah vápníku a fosforu je nutné v krmné dávce doplnit.

Technologické požadavky na silážování cukrovarnických řízků

Silážování lisovaných cukrovarských řízků, pokud jsou dodrženy optimální podmínky, nebývá doprovázeno zpravidla žádnými výraznými problémy. Výsledná kvalita fermentačního procesu řízkových siláží je tak závislá na známých vnitřních a vnějších technologických faktorech, zejména obsahu sušiny, vnější teplotě, teplotě silážovaných řízků, ale také rychlosti plnění atd.

Pro příznivý průběh fermentačního procesu silážovaných řízků se doporučuje obsah sušiny vyšší než 18, resp. 20 %. Řízkové siláže s nižším obsahem sušiny (15–18 %) mají zpravidla mazlavou konzistenci s vysokým obsahem těkavých mastných kyselin, zejména kyseliny octové, která vzniká zejména zkvašováním pektinů a metabolizací alkoholů. Rozsáhlou fermentací pektinů vzniká zpravidla kyselina máselná, ale také metanol. Se zkvašonáním pektinových látek je vždy spojena ztráta struktury silážovaných řízků, zhoršení konzistence siláže a vysoká tvorba TMK. Ztráta struktury řízků je způsobena jednak teplotou (> 75–85 ºC), ale také dobou jejího působení při vlastní extrakci a lisování. Komponenty buněčných stěn řízků mohou být také významně degradovány i v průběhu vlastního silážování. Zvýšená ztráta struktury je připisována jednak vlivu vysoké teloty a dále jako výsledek enzymatické aktivity pektinových a hemicelulotických enzymů, produkovaných kvasinkami, houbami a rody Bacillus.

K dosažení řízkových siláží s vysokou kvalitou je zcela nezbytné, aby řízky byly silážovány čerstvé a v teplém stavu, bez zbytečného meziskladování. Při ponechání vylisovaných řízků libovolnou dobu na hromadě dochází k nežádoucím mikrobiálním změnám, neboť působením enzymů mikroorganismů řízky již během dvou až tří dnů měknou, mění své smyslové znaky kvality (mazlavá konzistence) a na povrchu se začnou ze spor pomnožovat kvasinky a plísně.

Proč jsou řízkové siláže připravené technologií v PE vacích kvalitnější?

Řízkové siláže, které jsou připravované v zemědělské praxi technologií lisováním do PE vaků, jsou zpravidla vždy kvalitní. Tyto siláže mají i příznivý fermentační proces.

K hlavním příčinám lepší kvality fermentačního procesu siláží ve vacích patří:

• Dodržení rychlosti naskladňování lisovaných řízků ještě v teplém stavu (nad 45–50 ºC).
• Omezení možnosti fermentace pektinových látek a tím dosažení lepší výsledné struktury.
• Možnost rychlého uzavření silážního vaku zpravidla do 5–6 hodin ve srovnání s tradičním silážováním řízků do žlabů.
• Účinnější a rychlejší ochlazování teploty ve vaku naskladněných řízků (požadavek na snížení teploty až o 1 ºC denně) ve srovnání se silážemi v částečně zapuštěných nebo ve zcela zapuštěných žlabech v zemi, u kterých je tento požadavek obtížně splnitelný.
• V silážních žlabech dochází k větším ztrátám živin a struktury než ve vacích.
• Řízkové siláže uskladněné v silážních vacích mají zpravidla větší obsah kyseliny mléčné a nižší fermentaci pektinových látek než siláže tradiční.

NÁŠ TIP: Podívejte se na sortiment silážních lisů a silážních vaků EURO BAGGING.

Zdroj: DOLEŽAL, Petr. Konzervace krmiv a jejich využití ve výživě zvířat. Olomouc: Petr Baštan, 2012. ISBN 978-80-87091-33-3.